Bidrin

Někteří rodiče snad nikdy neměli mít děti. Je moc smutné vidět, že někteří naprosto nezpůsobilí rodiče mají třeba pět dětí a žijí v podstatě ze sociálních dávek, navíc se k dětem chovají krutě a na straně druhé vidět lidi, kteří by tolik chtěli mít vlastní rodinu a nedaří se jim to.

Ovšem nejen děti ze sociálně slabých rodin strádají. Vychovávat děti je v dnešní době velmi obtížné a i rodiče, kteří to myslí dobře a k rodičovství přistupují s maximální zodpovědností, dokáží napáchat spoustu chyb.
Nemusíte přitom děti ani fyzicky trestat, abyste jim zanechali v srdci trpké a traumatické zážitky.Někdy stačí jen pár nevhodných slov a dítě může mít vážné psychické problémy.

Děti totiž vnímají docela jinak než dospělý. Děti vše vnímají doslova a nemají smysl ani pro nadsázku nebo pro humor a proto určité věty mohou způsobit více škody než užitku.
 

Co dokáže zvláště ranit

Slova dokáží skutečně velmi zranit. Nemusíte přitom používat ani hrubé výrazy. Často k tomu, aby bylo dítěti těžko, stačí, když:

• Budete dítě v jeho společnosti srovnávat s jinými dětmi
• Budete o něm mluvit nelichotivě ve společnosti jiné osoby, kterou navíc třeba dítě nemá příliš v oblibě
• Budete dítěti slibovat něco, co třeba nakonec nesplníte
• Budete dítě často kritizovat a snižovat jeho výkon
• Budete skeptičtí vůči jeho snům a plánům
• Nenajdete si pár minut denně na to, abyste se ho zeptali, co za celý den hezkého prožilo
• Budete dítěti vyčítat již dávno minulé věci a viny
• Nebudete dítě častěji chválit než trestat. Říká se, že na jednu výtku by měly být tři pochvaly. Často je to přesně naopak.
• Nebudete dítě vnímat jako rovnocennou plnohodnotnou bytost
• Budete zlehčovat jeho city a názory

 
Duše dítěte je velmi citlivá. Zatímco dospělí lidé jsou už docela splachovací, děti si vše pamatují. A i jen malé trauma může v jejich vývoji napáchat velké problémy. Proto buďte velmi opatrní, abyste nevědomky svých dětem neublížili.
 
 

Počítače, notebooky a jiná IT technika patří k dnešnímu životu naprosto samozřejmě. Využíváme ji nejen v zaměstnání, ale hojně i ve volném čase. Surfujeme, vyhledáváme informace nebo komunikujeme s přáteli přes sociální sítě. Zkrátka pro někoho je život bez počítače naprosto nepřijatelný.

Někdo je běžný uživatel a na počítači si sám nic neupraví a pak jsou tací, kteří si dovedou přístroje opravit. Například si dokáží přeinstalovat operační systém, počítač zrychlí, nakonfigurují nebo vyčistí.

Co dělat, když patříme mezi první skupinu a jsme jen uživateli, kteří si při problému s počítačem sami neporadí?

Pokud se mezi našimi známými nenajde nikdo, kdo by nám problém pomohl vyřešit, musíme se obrátit na odborníky.

Máte dvě možnosti. Počítač můžete dopravit do servisu nebo využít online služby, kdy vám zaměstnanec servisu počítač opraví takzvaně na dálku. Technik se do vašeho počítače dokáže připojit na dálku přes internet. Ten tedy musíte mít funkční. Odpadne vám doprava rozbitého přístroje do opravny. Připojíte se k chatu a servisní pracovník vám udělá kalkulaci na případnou opravu a sumu vám dá předem odsouhlasit. Pokud budete návrh akceptovat, může se pustit do práce. Předem si také domluvíte způsob platby. Po celou dobu opravy budete s technikem ve spojení. Uvidíte, jak probíhá na vašem počítači oprava, a můžete během opravy měnit požadavky podle vašeho přání. Není podmínkou, abyste po celou dobu opravy setrvali u počítače.

Máte obavy, že mohou být při online opravě zneužita vaše data?

Solidní firma vám zaručí bezpečnost vašich dat, nemusíte se tedy zneužití obávat. Zabezpečení je pečlivě zašifrováno.

Rozbije-li se vám počítač, notebook ve večerních hodinách nebo o víkendu a nechcete s opravou čekat na všední den, využijte počítačovou pohotovost. Za službu si sice připlatíte, ale počítač budete mít opraven okamžitě.

Potíme se všichni. Je to přirozený proces, kdy tělo takto vylučuje škodlivé látky. V letních měsících je tento stav intenzivnější. Více řešíme, jaký účinný prostředek zdárně vyhraje boj nad neesteticky působícími fleky od potu. Většina podléhá svodům reklamy, aniž by došlo k uvědomění, jaký je vlastně rozdíl mezi deodorantem a antiperspirantem. Pak v některých případech se nelze divit, že mnohé dívky a ženy řeší na různých diskusních fórech neúčinnost produktu. Výběr adekvátního přípravku je prvořadým kritériem v rámci efektivního účinku.
 
 
Deodorant
 
Úlohou deodorantu a jeho účel, který plní, je překrytí a netralizace lidského pachu. Vzhledem k tomu, že tyto přípravky nezabraňují potu, při jejich použití se tedy člověk normálně nadále potí. Předností je, že většina deodorantů je bez obsahu hliníku. Disponují antibakteriálním účinkem. Obsahují alkohol, který se však brzy vypaří. Vzhledem k tomu, že jejich účinnost je krátkodobější, je tak vhodné je používat častěji, tj. několikrát za den.
 
 
Antiperspirant
 
Eliminuje pocení a to tak, že dochází k uzavření vývodu potních žláz. Tímto dojde k „uzamčení“ a pot se nedostane ven z těla. Proto jsou antiperspiranty efektivní proti vylučování potu. Délka účinku závisí na několika faktorech, jako například vaše intenzita pocení, složení daného výrobku, obsah soli hliníku apod. Disponují delší efektivností. Oproti deodorantům rozhodně, ale i tak je třeba častější aplikace během dne.
 
V rámci antiperspirantů se neustále hovoří a řeší jejich škodlivost, zejména pro jejich obsah aluminiových solí. Lze se tak dočíst, že toto může mít negativní vliv na vznik rakoviny. Tento fakt nebyl vědecky prokázán. Antiperspiranty jsou nadále bez prokazatelných problémů používány.
 
Jak správně aplikovat?
 
Antiperspiranty i deodoranty jsou k dostání jak ve variantě spreje, krému, gelu, v tuhé formě apod. Rovněž si lze vybrat, zda upřednostníte přípravek parfemovaný či bez parfemace. I když jsou tyto produkty určeny pro každodenní a časté používání, je vhodné je aplikovat na čistou pokožku. Avšak není doporučováno ihned po oholení.

Samozřejmě! V každém vztahu budou problémy a krize se časem dostaví pravděpodobně taky, ale vše se dá řešit a společnými kompromisy najít cestu, která bude vyhovovat všem. A mohou oba, muž i žena, zůstat takovými, jakými jsou. Protože to je základ.
 
Zde přinášíme 10 tipů, co ve vztahu nedělat, nebo alespoň, co ve vztahu omezit, abyste svoji partnerku neztratili.
 
1. Ptejte se.
Zeptejte se, jaký měla den a co je nového, proč se usmívá, anebo proč se mračí. Nestojí to ani příliš námahy, ani času a žena bude spokojená, že o ni projevujete zájem.
 
2. Poslouchejte.
Velmi častá chyba mužů je, že ženy neposlouchají. Přemýšlí nad něčím jiným a tváří se, jakože přesně ví, o čem žena mluví. Bohužel to často vyjde najevo a hádka je na světě. Zbytečně. Pokud jde o téma, o kterém opravdu nic slyšet nechcete, navrhněte něco, při čem žena tolik mluvit nebude, a zároveň bude mít pocit, že s ní chcete trávit čas. Třeba domácí kino, anebo výlet na kole.
 
3. Důvěřujte si a nežárlete.
Pokud tajně kontrolujete Facebook a mobil své partnerky, pravděpodobně to asi nebude v pořádku. Snažte si věřit a navzájem se respektujte. Pokud jeden z vás bude chtít být nevěrný, tak bude a stejně s tím nic neuděláte.
 
4. Neztrácejte o sebe zájem.
To, že s ženou chodíte, nebo jste se s ní oženil, neznamená, že už se nemusíte slušně oblékat, holit a upravovat si vlasy. I to, jak vypadáte, když jdete někam se svojí partnerkou, může výrazně ovlivnit Váš vztah, nejen v sexuálním smyslu.
 
5. Nenavrhujte rozchod.
Ukončení vztahu je vážná věc, ať už jde o rozchod nebo rozvod. Každý rozumný a dospělý muž by se neměl při sebemenším problému hned ohánět rozchodem, pokud to tak doopravdy nemyslí. To není řešení.
 
Těchto několik rad samozřejmě neplatí jen pro muže, ale i pro ženy. Nevyvolávejte zbytečně problémy a neukrádejte se o krásné chvíle se svojí partnerkou.

1.      Choďte tam, kam chodí ony

Pokud trávíte všechen volný čas doma koukáním na filmy, není divu, že jste stále single. Čím víc žen potkáte, tím větší šanci budete mít, že mezi nimi bude ta pravá. Dávejte si ovšem také pozor, kam zavítáte. Je sice hezké, že chodíte hrát fotbal s kamarády, ale tam moc žen asi nepotkáte. Nemusíte hned navštěvovat kosmetický salón nebo nenápadně postávat u kabinek v nákupním centru, ale zajděte třeba do fitka nebo do tanečního klubu. Místo, kde ženu potkáte, vám také hodně prozradí o její osobnosti. Ne každá návštěvnice nonstopu to s vámi bude myslet dobře.

2.      Neříkejte si, že je na vás moc krásná

Možná zrovna neoplýváte vnější krásou, a tak se seznámení s nádhernými ženami vyhýbáte. „Proč by se taková nádherná žena měla zabývat s takovým otrapou, jako jsem já?“ říkáte si. Už jste ale někdy slyšeli o tom, že nejkrásnější ženy bývají také nejosamělejší? Možná už mají dost těch „našampónovaných“ krasavců, kteří je odkopnou při první příležitosti, a vyhledávají vnitřní krásu. Za žádnou cenu se proto nebojte oslovovat na první pohled atraktivnější dívky, než jste vy sami.

3.      Překvapte ji odvážnými gesty

Zdá se vám, že už vhodný objekt zaujal vaše zorné pole, ale nyní nevíte, jak ji oslovit? Buďte originální a nezačínejte každé seznámení větou: „Neviděli jsme se už někde?“ Nejdřív zkuste navázat oční kontakt. Nezapomeňte se však viditelně usmát. Obzvlášť pokud se jedná o atraktivní dívku, tak takových pohledů během dne zažila už tolik, že si vás nevšimne nebo ji spíš otrávíte. V případě, že dívka jakkoli zareaguje, zvedněte se a běžte k ní. Nabídněte jí pozvání na skleničku nebo tanec. Nebo co jí rovnou říct, že je tou nejkrásnější dívkou, jakou jste kdy v životě viděli a kdybyste ji neoslovili, tak byste toho litovali do konce života?

Pokud žena svolí ke strávení pár chvilek ve vaší přítomnosti, jste na dobré cestě. Dále už vám jen stačí, abyste byli sami sebou. V případě, že vás dívka odmítne, nezoufejte. Na světě je přece tolik žen a nenechte si je ujít jen kvůli několika odmítnutím!

Zbožňujete fotografování tak jako my? Tak se nenechejte rušit a čtěte dál. Říkáte si, že si neustále odpíráte radosti, šetříte a vesměs netušíte k čemu to všechno? Možná nadešel čas, abyste si došli pro peníze do banky a využili je na něco, co obohatí nejen váš domov, ale i život a koníčky. Řeč je o digitálním zrcadlovém fotoaparátu.

Je moc drahý

Jestli vás koupě fotoaparátu již mnohokrát odradila kvůli vysoké ceně, věřte, že nejste sami. Tímto problémem trpí zhruba polovina dotázaných lidí, co si zrcadlovku pořizovali či pořizují. Pokud o sobě víte, že jste spíše fotograf amatér a nehledáte tak objektivy za desetitisíce korun, porozhlédněte se po bazarech. Vyzkoušejte jak bazary kamenné, tak internetové. S případným vytipovaným a nejlépe od přítele ověřeným prodejcem se sejděte, diskutujte a následně vám on sám může pár rad a tipů, kterých docílil po letech zkušeností, doporučit.
Na druhou stranu, od čeho by byly peníze, když se jim nejlépe žije v oběhu?

Vyzkoušejte různé styly, avšak s odstupem

Jaký fotograf nevyzkoušel všechny styly, jako kdyby nebyl. Není od věci dostat do ruky makro, focení krajiny, portrétů či sportovců je skvělá zkušenost. Díváte-li se do budoucna a uvažujete nad tím, že ve fotografování nezabřednete jen jako u hobby, pečlivě si promyslete, jakému tématu budete věnovat pozornost. Bude to architektura, příroda, či lidé? Koupě ateliéru, potřebných příslušenství, dražších objektivů či to bez ateliéru zvládnete? Focení svateb, sportu nebo architektury? Je skvělé udělat si jasno a zaměřit se na jeden cíl. Když něco dělat, tak pořádně!
V případě, že stále pociťujete nejistotu, obraťte se na kurzy či workshopy, kde vám i základní problematiku vysvětlí a používání fotoaparátu si následně osvojíte. Mějte na paměti, že nikdy nemusíte skončit u své vysněné profese fotografa. Brát fotografování jako koníček je i přesto zábavné.

Osoby podnikající, aby byly úspěšné, musí mít určitou dávku talentu a nadání, ale i tento dar je třeba neustále rozvíjet, nestačí se spokojit jen s tím, co máte, i když to jde jak po másle. Nikdo vám nedokáže zaručit, že se váš najetý způsob podnikání uplatní na trhu beze změn, spíše počítejte s tím, že se budete muset učit novým věcem a přizpůsobovat nastalým situacím. Stejně tak může dojít k situaci, kdy sami nebudete chtít cokoliv měnit s ohledem na aktuální rodinnou situaci. Správný podnikatel by měl být flexibilní, aby se dokázat sladit se změnami a nezapadl do stereotypu.

Efektivnější
Nadání v dané oblasti musíte neustále posilovat, to je váš kapitál a základ dlouhodobého úspěchu. Základem všeho je mít pevně stanovený cíl, maximální nasazení, kreativitu, ovládání svých emocí, být vyrovnaní a zdravě soutěživí v rámci konkurence. Sami sebe byste měli vést tím správným směrem, stejně tak své spolupracovníky a kolegy.
Rozvíjení
Pokud podnikáte, mějte svůj stanovený plán dle osobních potřeb, odvětví, kterému se věnujete, to vše by mělo být v kontextu s nastalými okolnostmi. Umět byste měli také ovládat své pocity a reakce, ať už pozitivní, nebo negativní. Kromě odborných znalostí je třeba také zkušeností z praxe a umění jednat s lidmi také není zanedbatelné.

Sny skutečností
Věřte sami sobě, i sny se mohou stát skutečností, jen se nesmíte vzdát hned po prvním neúspěchu, věřte si a mějte jasnou představu o své budoucnosti.
Realita
To, že realita se může od představ lišit, to víme všichni. V podnikání stejně jako i v jiných oborech, se člověk neustále učí a sbírá zkušenosti, i když někdy ne příliš pozitivní. Ale i takové se dají dobře zúročit, minimálně tak, že už se danými chybami poučíte a nebudete je opakovat. To všechno vás dokáže posunout dál a stát se tak opravdu dobrým, neustále se rozvíjejícím podnikatelem.
 

Ať už pracujete pro nějakou finanční společnost, úřad nebo například velkoobchod, kancelář pro většinu z nás představuje prostor, kde trávíme spoustu času. Proto je důležité, aby váš „druhý domov“ nejen řádně reprezentoval image společnosti, pro kterou pracujete, ale aby tak nějak korespondoval s vámi samotnými. Musíte se přece cítit ve své kanceláři dobře. Jedině tak budete odvádět precizní pracovní výkony.

Dejte své kanceláři tvář

Květiny jistě patří k doplňkům, které se hojně využívají jak domácnostech, tak i právě v kancelářích. Mají schopnost prostor oživit, a pokud jde o kvetoucí rostliny, pak i zkrášlit. Pokud nejsou nadřízení nakloněni přílišnému zdobení prostřednictvím květin, kancelář vám prozáří i jediný květ. Takový tulipán nebo orchidej dodají místnosti na eleganci a vám stoprocentně lepší náladu.
Obrazy a fotografie patří bezesporu již k dost osobním předmětům, které ne každá firma ve svých prostorách toleruje. Pracujete-li pro konzervativní společnost, pak nejspíš budete muset přítomnost svých drahých na fotografiích oželet. Máte-li ale možnost vystavit své blízké ať už na nástěnce nebo v rámečku na stole, určitě ji využijte. Po nepříjemné pracovní schůzce nebo velmi podrobném auditu vás pohled na rodinu či domácího mazlíčka zaručeně vzpruží. A navíc i designový foto rámeček může zpříjemnit vaši kancelář. Zkuste třeba nějaký barevný, veselý.

Dokonalý přehled

I v sebe elegantnější a útulnější kanceláři se nejspíš nebudete cítit moc dobře, pokud nebudete mít pořádek ve svých pracovních věcech. Papíry, propisky, sešívačky, děrovačky, kancelářské sponky, vše musí mít své místo. Mít své věci v pořádku a přehledně uložené je důležité nejen pro vás a vaše pracovní výkony. Stav vašeho pracovního stolu a vůbec celé kanceláře totiž dost vypovídá o vaší profesionalitě. Pokud jednáte například s bankovní úřednicí, která zmateně na stole hledá smlouvy a tužky, moc věrohodně na vás asi působit nebude, co říkáte? Využijte proto z nepřeberného množství různě barevných a tvarovaných pořadač a šanonů, stylově vypadajících držáků na pera a mnoho dalších možností. Jestliže si nevíte rady se stohy papírů a desek, pořiďte si ke stolu padnoucí kartotéku. Nemusíte se bát, že vám šedá plechová „krabice“ bude hyzdit kancelář. Nevíte si rady s výběrem? vám poskytne všechny potřebné informace o kartotékách a snadno tak zjistíte, že se jedná o maximálně praktický kus nábytku, mající své místo téměř v každé kanceláři.

Pořekadlo o tom, že malé děti rovná se malé starosti, se bohužel dost často míjí s realitou.
„Ne, Ondrášku, nesahej na tu lampu!”
„Neotvírej to!”
„Polož ten mobil, Kiki, nech to být!”
„Nedělej to, přestaň, ne ne ne!”

Jsou vám tyhle věty nějak povědomé? Tolik zákazů najednou, všechno to uhlídat, člověk by se z toho někdy zbláznil. Ale co teprve malé dítě? Jak si asi připadá, když tohle slyší stokrát denně? Nejspíš je mu to jedno, protože už to ani nevnímá. Přece se vlastně nakonec nic tak strašného nestane a máma nebo táta si jen dokola jedou to svoje.

No jo, ale co s tím? Dítě přece musí poslechnut rodiče, nemůže si dělat, co chce! Navíc by se mohlo nějak zranit, něco rozbít, zkrátka se stane něco, co nechceme. Takže nedá se nic dělat, prostě mu to jeho „výtržnictví” zakážeme po stopadesáté. Jednou si už snad musí dát říct! Anebo ne? Co když je celá tahle zakazovací strategie úplně špatně? Nešlo by to udělat nějak jinak? A ideálně tak, aby to už konečně fungovalo? Třeba to věčné „zlobení” není vůbec míněno schválně. Třeba je to způsob, jakým ten malý „uličník” objevuje svět.

Řešení je překvapivě jednoduché

Asi se teď lehce usmíváte a pochybovačně si říkáte, co z toho teda vyleze. Samozřejmě, že jste zkoušeli i jiné metody, po dobrém, po zlém, horem, dolem, sliby, výhrůžky, poučky… Někdy to zabere, jindy ne. A po pravdě, těch „jindy” je znatelně větší řada.
A co kdybyste prostě přestali zakazovat? Stejně dobře víte, že to ve výsledku nikam nevede a jenom vás to unavuje a frustruje. Místo toho zkuste vymyslet nějakou alternativu, která nebude „bolet” ani vás, ani dítě. A ještě než se do toho vymýšlení sami pustíte, zeptejte se, co si o tom vlastně myslí váš drobeček.
„Ten že by si něco myslel?” Namítnete. „Vždyť ještě ani nemluví!” Ano, možná nemluví, ale rozhodně vnímá, co se kolem děje a především, jak na to reagujete vy. Když dělá něco, co se vám nelíbí a opakovaně kvůli tomu vyletíte, je to pro něj vzrůšo, něco se děje, ví, že se od vás dočká známé reakce.
Takže, příště než na Ondráška zase nastoupíte, podívejte se nejdřív, proč ho ta lampa tolik zajímá. Možná, že ji nechce shodit na zem a už vůbec ne celou zlikvidovat. Možná, že viděl, jak ji zapínáte, a teď by si to chtěl taky zkusit? Stačí se zeptat. A najít společné řešení. Třeba nějak takhle:
„Tobě se líbí to světýlko tam nahoře?”
Dítě ukazuje ručičkou na žárovku.
„Aha, ty by sis to chtěl rozsvítit, ale nedosáhneš tam?”
Natahuje se k vám, abyste ho zvedli.
„Tak to tady zmáčkni. No vidíš, už svítí!”
Pokládáte vašeho šikulku zpátky na zem a jenom tiše zíráte, jak fascinovaně sleduje tu „obávanou” lampu. Nechtěl ji rozbít, jenom věděl, že se dá rozsvítit. Vy jste mu to umožnili. A to je vlastně celé. Možná to ještě párkrát budete muset zopakovat, ale když dítě uvidí, že kolem toho vlastně není žádný cirkus a že to dokonce „je dovolené”, přestane se tím zabývat. Najde si zase novou zábavu a bude jen na vás, zda mu ji zpřístupníte, nebo se vrátíte do starého kolotoče.